Jsem frekventantkou psychoterapeutického výcviku České společnosti pro analytickou psychologii vycházející z hlubinné psychologie Carla Gustava Junga, který jsem si rozšířila roční výukou zaměřenou na hlubinně-analytické klinické koncepty v Centre of Applied Jungian Studies.
Můj přístup je zakotvený ve vnímání duše jako živé obrazné skutečnosti, která nás nepřestává překvapovat, vést a konfrontovat, a to ne vždycky přímočaře. Pracuji pod pravidelnou supervizí.
Věřím, že každý člověk má vlastní rytmus zrání a že duše k nám přichází skrze sny, tělo, symptomy, vztahy i ticho.
Mým úkolem není řídit, ale být průvodkyní, která naslouchá tomu, co chce být řečeno, někdy obrazem, jindy slovem.
Na cestě mě dlouhodobě provází i teologie, kterou studuji, biblické obrazy, mystika a spiritualita, jakož také environmentální témata.
Věřím, že uzdravení nepřichází jen skrze odstranění bolesti, ale skrze hlubší pochopení toho, co nám naše nevědomí říká.
Sen je jako dopis, který Duše píše sama sobě. Ve snech k nám promlouvá hlubší jazyk, který přesahuje denní logiku. Jung nevnímal sny jako šifru k rozluštění, ale jako obraz, s nímž máme vstoupit do vztahu. Každý sen v sobě nese část, která chce být viděna. Možná se opakuje. Možná zneklidňuje. Možná vám přináší obraz, který je sice krásný, ale nepochopitelný. Při společné práci se sny vytváříme prostor, ve kterém může sen doznít a ukázat, co v něm dřímá.
Obrazy nejsou jen odrazem. Jsou bytostmi, s nimiž žijeme. V hlubokém dialogu se můžeme potkat se sými vnítřními postavami nebo s hlasem, který nás volá už léta. Aktivní imaginace je mostem mezi světem vědomí a nevědomí. Svět, kde obraz žije, odpovídá a proměňuje. Není to hra na fantazii, ale důvěrné naslouchání tomu, co se chce zjevit, když rozum trochu ustoupí.
Nejsme jen jednotlivci. Jsme také nositeli starých příběhů. Archetypy nejsou nálepky, ale živé vzorce, které se objevují v našich vztazích, tělech, snech i rozhodnutích. Vzpomínka na hada, na matku, na ztraceného boha, to vše k nám přichází jako vrstvy hlubší paměti. Když je dokážeme zahlédnout, pojmenovat a vstoupit s nimi do dialogu, začnou nás přestávat ovládat. A místo toho nás mohou vést.

V roce 2001 jsem procházela vleklou psychospirituální krizí, která mě dovedla k dílu Carla Gustava Junga. Právě jeho kniha Vzpomínky, sny a myšlenky se mi stala kotvou a potvrdila mi, že i děsivé a matoucí vnitřní obrazy nejsou nutně znamením zkázy, ale mohou být i nositeli naděje, proměny a lásky. Vztah k analytické psychologii jsem nadále rozvíjela prostřednictvím sebezkušenosti i skrze práci s dalšími terapeuty, kteří svou praxi zakládají na hlubinně-analytických přístupech.
PŘIVEDLO MĚ VLASTNÍ HLEDÁNÍ

Ve své terapeutické praxi často provázím lidi z gay a lesbické komunity. Spolupracovala jsem s Prague Pride a platformou PROUD. Témata, která se otevírají, se dotýkají coming-outu, sexuality, (ne)přijetí i vztahových zranění. Mou pozornost však přitahují i další vrstvy života. Díky působení v oblasti práva životního prostředí i teologie se ve své práci věnuji také otázkám spojeným s environmentálním smutkem, vírou a hledáním místa duchovního života v každodennosti.
TÉMATA, KTERÁ VE MNĚ ZNÍ